Lze být blogerkou, mámou a ještě k tomu stylově? ANO!

Měla jsem tu čest vyzpovídat přední českou lifestyle blogerku Alici, autorku blogu Mámou stylově.

Alice, mohla by ses prosím mým čtenářům nejprve trochu představit?

Jsem Alice, máma dvou holčiček Sáry a Stely a už 6. rokem vedu blog Mámou stylově a v posledních dvou letech jsem k němu ještě přibrala stejnojmenný YouTube kanál. Mimo to dělám okrajově styling a jsem fashion maniak 🙂

Kdy jsi začala blogovat a proč? Co tě k tomu vedlo, co bylo prvotním motivem?

Blogovat jsem začala pár měsíců po narození mé prvorozené dcery Sáry (před 6 lety). V té době moc blogů nebylo a vlastně jsem v ČR žádný ani neznala, o blozích jsem se dočetla z jednoho magazínu a řekla jsem si, že by mě to mohlo bavit. Hodně jsem při jeho zakládání tápala, nevěděla jsem, kde si ho založit a jak. Po různých pokusech a omylech jsem si ho tedy vytvořila a začala psát články z oblastí, které mě bavily. Byl to takový můj únik od reality, od občas deprivující mateřské. Vlastně jsem vždy jsem snila o tom, že budu pracovat někde v redakci a tak jsem si ji sama vytvořila.

Měla bys nějakou radu pro začínající blogery?

Točila jsem o tom vlastně video. Na začátek určitě doporučuji si ujasnit, o čem chci psát, aby mě to dlouhodobě bavilo a něčím se i odlišila od ostatních blogů. I když ze začátku není na škodu se opřít o nějaké klasické blogerské články, mělo by to mít i nějakou osobní přidanou hodnotu. V této době je totiž přeblogováno a je tak dobré něco dělat jinak. Určitě sledujte i trendy v zahraničí, jak vypadají blogy tam.

Vidíš rozdíl v blogerském světě, když jsi začínala ty a nyní?

Určitě, ten posun je obrovský. Blogy se už posouvají na úroveň magazínů. Je naprosto šílená konkurence a je na nás vyvíjen tlak být stále lepší a lepší, jestli chceme uspět. Dříve bylo v ČR tak 10 dobrých blogů a teď je jich tak 200. Blogováním se už dá vydělat, dříve byl člověk rád, když mu firma poslala řasenku. A přibylo i spousta nových sociálních sítí, jako je třeba Instagram. Nějaké blogerky se přesunuly tam, nebo na Youtube. A na psaný blog už třeba tolik příspěvků nepřidávají.

A je rozdíl i v tom, jak vnímali blogery firmy tehdy a dnes?

Asi ano, ale to je asi otázka na ty firmy. Řekla bych, že nás blogerky berou už trochu víc vážně a zahrnují nás do svých kampaní a mediaplánů. Už jsou si vědomi, jakou máme sílu. Před pěti lety to byla ještě srandička, byly zvyklé poslat krém a čekaly za to článek. Dnes už ví (tedy některé, pár se jich to stále učí), že blogerky z krémů živé nejsou.

Hodně cestujete. Teď jste byli s dětmi v Thajsku. Nemáš strach? Ať už ze samotného cestování nebo co se týká například očkování?

Z cestování strach určitě nemám. Nemám problém se sebrat a odstěhovat se jinam, kdybychom tady neměli nějaké vazby, přátele atd. Jsem už vyškolená životem, v zahraničí jsem strávila hodně času a zažila spoustu věcí, že mě máloco překvapí. (I když v Thajsku mě pár věcí zaskočilo.) Myslím, že se všude může stát cokoliv. Samozřejmě si ale vybírám lokality, které mě lákají, zase takový dobrodruh nejsem, abych s dětmi jela do Indie nebo do střední Afriky. Očkování moc neuznávám a do oblastí, kam jsme jeli, speciální očkování nejsou třeba.

Na výchovu neexistuje univerzální rada ani recept, ale máte s holkami úžasný vztah – jak je vychováváš? Máš nějaký tip?

To máš pravdu, žádná příručka na výchovu neexistuje, i když se tak spousta knih tváří. Ani já nemám žádný recept, sama se učím každý den. Jediné co mohu poradit je, poslouchat svoji intuici a nebát se být autoritou (ale i vřelou náručí samozřejmě). V dnešní době se mámy bojí na dítě i zakřičet (i když neříkám, že je to správně), jen dokola se s dítětem domlouvat nejde a určitě není špatné říci dítěti NE, nebo mu vysvětlit, že i já mám nějaké své potřeby. Učím holky být samostatné už od malička, ví, že kolem nich neskáču, jak si zapískají, to mi dost věcí ulehčuje a myslím, že je to pro ně dobré i do budoucna. A hodně jsou mi blízké názory Marka Hermana. Doporučuji si zajít na nějakou jeho přednášku, jestli bude někde v okolí. Občas vystupuje na nějakých akcích a je to opravdu zážitek a v hodně věcech vám spadne kámen ze srdce, hodně se zastává maminek a klade důraz na roli otce. Ti by právě měli mít v rodině tu pevnou ruku, jinak se to pak vše sype jako domeček z karet a takoví muži dnes chybí.

Chtěla bys něco vzkázat ženám? Ať už matkám nebo těm, které se na mateřství chystají.

Ženy, myslete na sebe. Muž si večeři dokáže udělat sám i zvládne pohlídat dítě, když si chcete někam zajít. Zkuste věci více delegovat a bez výčitek si denně udělat svoji hodinku, která by byla jen vaše. Místo úklidu si jen sedněte a vychutnejte si to kafe. Moc se mi právě líbí, jak to Marek Herman říká, v rodině je vždy na prvním místě maminka, pak táta a nakonec dítě. Když je máma nemocná nebo vyčerpaná, odrazí se to do celé rodiny. Navíc děti jsou s mámou nějak vnitřně spjatí, a když je maminka dlouhodobě nemocná a vyčerpaná, vztáhne si to na sebe v podobě nemocí. Takže se s klidným svědomím natáhněte s časopisem a pošlete muže s prckem ven, svět se nezboří.

A vy s manželem neplánujete další přírůstek? 🙂

Já neplánuji, můj muž by plánoval 🙂

Jaké jsou Tvé plány v nejbližší budoucnosti? Ať už z hlediska cest nebo blogu nebo čehokoli dalšího. 🙂

Tak o tom bych mohla napsat asi román, protože já těch plánů mám tolik! Blog chci více rozšířit, hledám si asistentku, pak bych se víc chtěla věnovat stylingu, pod jménem blogu opět něco vyrobit, cestovat… Nějak mi ten čas ale nestačí a hlavně se musím řídit i harmonogramem, co mají holky. Takže pomalu se posouvám a po cestě i ty plány přehodnocuji 🙂

Alici můžete sledovat i na FacebookuInstagramu a jejím YouTube kanálu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *